Básnička♥

8. ledna 2010 v 18:39 | Roxen |  Ana*
To je život
↓cč


Začalo to tak nevině,
kvůli blbé kravině.
Jen shodit pár kilo,
ale mě to nestačilo.

Ještě málo, maličko,
domotat to klubíčko.
To klubko vůle,
to klubko sil,
kdo ho nikdy nenosil.
Nepochopí,
nenajde.
Odpověď,
oč tu vlastně jde.

Chtěla jsem to zastavit,
nejbližšího poprosit
o pomoc,
o vodu.
Jak utéci z tohoto zamknutého hradu.

Nešlo to,
nevím proč.
Byl to nezastavitelný kolotoč.
Jezdil nahoru a dolů,
a já jsem se nerada vracela domů.

Otázka: Co jsi dnes jedla?
Mě dostávala do smutku a depresí.
Kdo tu bolest uhasí?
Křičela jsem tiše,
sklíčená má duše,
cítila smutek,
ale nechtěla žádný dotek.

Vstup do kuchyně,
kde toho bylo čím dál méně,
byl jak vstup do hrobu...
Kam já se potom zahrabu?

Byla jsem děsná,
nesnáším, když mne honí mlsná.
Chtěla bych ještě víc,
ale v ledničce nezbývá...skoro nic.

Jak kdyby to bylo trestné,
hledám něco ostré...
Řízla jsem se do ruky,
zapomněla na všechny nátlaky.

Nazouvám běžeckou botu,
následuje trápení v potu.

A tak to pokračovalo,
a čím dál hlouběji se to dralo.
Do toho dne,
kdy si se mnou máma sedne.
Na sedačku v nemocnici,
kde je to tak sklíčující.

Sedm týdnu..
a vracím se domů.
Naplněná štěstím, strachem
a nepopsatelným pocitem.

Trápí mně nesrovnalost v hlavě,
nevyhnu se stravě.
Ani nějak nechci,
dalo by to práci.
A nerada bych se tam vrátila,
když už mě doktorka pustila.....


Tuhle básničku jsem si přesně 27.3.09 napsala do svýho notýsku...Nj vzpomínky))


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lída Lída | Web | 9. ledna 2010 v 14:13 | Reagovat

smutný ale krasny...vystizny.kdo nezazije nepochopi...ja jsem to naststi tak do extremu nedotahla ale furt si srti  zahravam...je to jak zavislost

2 Happyk Happyk | Web | 9. ledna 2010 v 16:55 | Reagovat

moc pěkné

3 Mary Mary | Web | 9. ledna 2010 v 18:55 | Reagovat

je nádherná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama